Lze jezdit na léčbu vlastním autem a pojišťovna to uhradí? Ano je to možné, ale musíme splňovat několik předpokladů
30. 6. 24 O nároku na „cestovné“ rozhoduje lékař (praktický nebo specialista), který zná aktuální zdravotní stav pacienta. Nárok vzniká tehdy, když zdravotní stav nemocného neumožňuje přepravu běžným způsobem bez použití sanity a lékař souhlasí s přepravou osobním autem. Řidičem nesmí být samotný pacient.
Přepravu hradí zdravotní pojišťovna do vzdálenosti nejbližšího zařízení, které je schopno poskytnou potřebnou zdravotní péči. Požadavek na proplacení delší cesty musí být indikujícím lékařem vždy zdůvodněn.
Příklad: Pokud bydlím ve Středočeském kraji a rozhodnu se pro léčbu v Brně, ačkoli ji mohu dostat v Praze (na což mám právo), zároveň existuje důvod pro používání vlastního auta (mám třeba imunodeficit a lékař souhlasí s tím, abych užíval/a auto) a někdo nás je schopný vozit, pak pojišťovna uhradí cestu z místa bydliště do Prahy, nikoliv až do Brna.
Pokud ale bydlím v Aši a jediná dostupná léčba pro mne je v Hradci Králové, splňuji všechny výše uvedené podmínky a můj lékař dobře zdůvodní potřebu takto dlouhé cesty, pak pojišťovna může hradit cestu až do Hradce.
Proplácí se počet ujetých kilometrů z místa výjezdu (je popsáno v kolonce a většinou jde o bydliště nebo zdravotnické zařízení) do místa určení a jen, pokud je v autě nemocný. Úhrada je vždy dle aktuální sazby za km a v roce 2024 je to 7,89 Kč/km.
Potřebný tiskopis, má mít vždy lékař, ale je volně k dispozici na stránkách VZP a můžeme si ho připravit sami (je stejný pro všechny pojišťovny) a nebo na něj můžeme zdravotníky navést, pokud jej nemají nebo na cestovné nejsou zvyklí. Pokud jezdíme do jednoho zdravotnického zařízení, používáme jeden formulář, pokud ale navštěvujeme více zdravotnických zařízení na různých adresách, pak musíme mít pro každé zařízení jeden formulář.
Formulář nás navede na to, že je třeba mít potvrzenou každou jednotlivou cestu – tam i zpět, nebo jen tam, nebo jen zpět. Toto by mělo být vyplněno od zdravotníků (ať už to je lékař nebo sestra, která to v mnoha případech v praxi vykonává). Stejně jako důvod k přepravě, který je většinou udán konkrétní diagnózou. Bez těchto údajů pojišťovna cestovné neproplatí.
Po zaplnění celého formuláře nebo po ukončení léčby formulář zasíláme na svou zdravotní pojišťovnu k proplacení. Někdy trvá léčba dlouho a formulář u sebe máme měsíce, není třeba se obávat, že dojde k tomu, že by formulář přestal platit. Proplacení totiž můžeme uplatnit i tři roky zpětně (jen se může měnit úhrada za kilometr podle jednotlivých let). Proplacení cestovného za zemřelého, můžeme uplatňovat také.
A na závěr, pokud chceme, aby byla částka za cestovné poukázána na účet, buď k tiskopisu přidáme list papíru, na který tuto žádost s číslem účtu vyjádříme a nebo to můžeme napsat přímo do formuláře, tam kde je volné místo (třeba úplně nahoru nad rámeček) a podepíšeme se.
Vypadá to celé moc komplikovaně? Pokud jsou důvody a vůle, vše jde snadno a takto probíhá většina proplácení „cesťáku“. Přesto jsou situace, které se zadají neřešitelné a ty je třeba se pokusit řešit jednotlivě.
Problémem bývá například, pokud je indikace k převozu jiná, než je oblast léčby (důvodem by byla spíše např. ortopedická komplikace, kterou pacient již má, než samotná léčba) nebo pokud je třeba přepravovat nemocného z jiného místa než je jeho bydliště a to je v jiném kraji a nebo také, že lékař nedá souhlas s konkrétní cestou.
V takových případech je možné se obracet pro informace na Call centrum VZP ČR – tel. 952 222 222 a nebo na sociální pracovnice v nemocnicích či v Amelii.
Podmínky vychází z § 36 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 319/2023 Sb. s bodovými hodnotami.
