Příloha vyhlášky č. 359/2009, která určuje procentní míry poklesu pracovní
schopnosti, pracuje u onkologicky a i u jinak nemocných pouze s aktuálním
zdravotním stavem a doložitelnými dopady léčby. Nenajdeme v ní nic o míře rizika
recidivy a tedy zvýšené opatrnosti, šetření se a prevenci například lymfedému
a ani nic o oprávněném strachu z návratu onemocnění. Také jen velmi těžko
zachytí nejběžnější potíže onkologicky nemocných jako je velká únava, nevolnosti,
návaly při hormonální léčbě, brnění končetin po chemoterapii či potíže se
spánkem. Pokud není únava doložená jako syndrom únavy dle parametrů a vyšetření,
nebo brněni končetin jako polyneuropatie podložená vyšetřením EMG
je obvykle na posudkovém lékaři, jak k míře a závažnosti dopadů léčby přihlédne.
V právní úpravě jsou totiž pouze termíny jako „poruchy funkčních schopností“
nebo „výkon denních aktivit omezen“. Také zde nenajdeme nic specifického
k pacientkám BRCA 1 a BRCA 2 pozitivním. K preventivním operačním výkonům
v oblasti prsou a v gynekologické oblasti je přistupováno jako k jednotlivým zákrokům.
Chybně se mnoho nemocných domnívá, že je posuzován soubor všech
operací a to třeba i v rychlém sledu za sebou a také míra rizika vzniku rakoviny či
psychická zátěž, ale není tomu tak, záleží na pohledu konkrétního posudkového
lékaře.
Problematice posuzování invalidity se nyní věnuje také výbor České onkologické
společnosti ČLS JEP, který na základě iniciativy platformy Hlasu pacientek
zahájil jednání s MPSV. A mělo by být vypracováno doporučení
pro posuzování tak, aby odpovídalo vývoji v tomto oboru medicíny
a možnostem pracovního života s touto diagnózou.