Kdo a jak se stará o onkologicky nemocné po léčbě?
Česká republika se v letošním roce přidává k zemím, které do péče o onkologicky nemocné v remisi přibírají praktické lékaře. Je to důležitý krok, vzhledem k množství pacientů, kteří ve sledování jsou a kapacitám, které současná onkologie má.
Přesto však existují slepá místa, kde se pacienti orientují v péči jen velmi složitě a to zejména po akutní léčbě. Více než polovina onkologicky nemocných v Evropě žije deset a více let po diagnoze a je prokázáno, že každý třetí se potýká s nepříjemnými pocity v oblasti fyzické pohody ještě dva roky po léčbě a jeden ze čtyř nemocných má dlouhodobé zdravotní problémy. Například ve výzkumu Nuffield Trust se ukazuje, že 15 měsíců po diagnoze jsou lidé s rakovinou náchylnější k nehodám a příhodám, které je přivádí na pohotovost a to až o 60% oproti běžné populaci. Není to věcí diagnozy samotné, ale spíše léčby, která často způsobuje dlouhodobé následky.
Přestože se onkologické onemocnění stává chronickou nemocí, více pozornosti se stále dostává „akutně léčebné“ fázi onemocnění, kde se zachraňuje život, měření dlouhodobých dopadů na kvalitu života je stále na vedlejší koleji. I v této oblasti se však věci pomalu zlepšují. Věříme, že účast praktických lékařů v péči a posuny ve výzkumu a profesionální péči o nemocné, stejně jako národní strategie a začínající změny ve vnímání onkologické nemoci otevírají cestu ke kvalitnějšímu životu s rakovinou.
Amelie, má stále své místo v podpoře onkologicky nemocných a jejich blízkých.