9. 3. 2021
V únoru zůstala celková čísla nezaměstnanosti ve výši 4,3%, stejně jako v lednu 2021. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných
dat EUROSTATU druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.
Mezi evidovanými bylo v únoru 108 449 uchazečů o zaměstnání nad 50 let (tedy 34,8 % z celkového počtu). Dále bylo bez práce 40 513 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13 % z celkového počtu evidovaných uchazečů a 154 125 žen, 49,5 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4 597) a Středočeský kraj (3 730). Nejméně jich pak evidoval ÚP ČR v předchozím měsíci v Karlovarském kraji (1 194).
Míra zaměstnanosti žen v zemích Evropské unie se zvyšuje, ale zůstává nižší než u mužů. Míra nezaměstnanosti žen je naopak stále vyšší než míra nezaměstnanosti mužů. Ženy však častěji pracují na částečný úvazek. Je otázka, jak se bude nezaměstnanost žen vyvíjet v souvislosti s pandemií. Podle dat ze Českého statistického úřadu za 4. čtvrtletí roku 2020 se zvýšil zejména počet ekonomicky neaktivních žen ve věku do 29 let (o 20,1 tis.).
Rok trvající koronavirová krize se začíná významně odrážet na podílu žen, které v současné době přicházejí o práci. Čelí problémům kvůli omezené kapacitě k plnění svých úkolů a nemožnosti plynule sladit náročný pracovní kalendář s péčí o domácnost a děti, které tráví měsíce na distanční výuce. Nynější uzavření už i mateřských škol, dětských skupin a prvních a druhých tříd základních škol, tedy péče týkající se dětí od nejútlejšího věku do sedmi let, situaci ještě zkomplikovalo.
Poznatky z obsáhlé studie zveřejnila během mezinárodního kulatého stolu, který se konal k Mezinárodnímu dni žen 8. března, prestižní poradenská firma Boston Consulting Group (BCG). Studie sbírala klíčová data z 29 zemí Evropy včetně Česka.
Průzkum se týkal i samotného zastoupení žen v nejvyšších pozicích. Z výzkumu vyplývá, že ve většině evropských zemí nejsou v nejvyšším managementu zastoupeny ani z jedné třetiny. V 17 z 29 posuzovaných zemí je zastoupení žen ve vedení firem menší než 20 %. Přední příčky obsadilo Rumunsko a Estonsko s 32% žen v nejvyšších pozicích. Na opačné straně je například Německo, kde zastoupení žen v nejvyšších pozicích dosahuje pouhých 10%. ČR se v tomto výzkumu umístila na 24. místě s 12 % žen a s ní na podobné úrovni Itálie nebo Turecko.
Více než 30 % žen v nejvyšších pozicích evropských firem je přesvědčeno, že jejich produktivita práce klesla kvůli povinnostem spojeným s péčí o domácnost a o děti na domácí výuce. Oslovené topmanažerky jsou také v průměru ve 44% přesvědčeny, že coby matky malých dětí je současná situace výrazně znevýhodňuje oproti kolegům, kteří děti nemají nebo o ně nemusí pečovat. 38% evropských manažerů si nezávisle na svém pohlaví myslí, že nové způsoby práce (on-line) kritickou situaci neřeší. A uznávají, že složitější je právě pro ženy, které se starají o děti. Pozoruhodný je i fakt, že například ve Francii celých 60 % oslovených topmanažerek nepředpokládá, že se po konci covidové pandemie vrátí na svou původní pozici na plný úvazek.
