Každý člověk je jedinečný a reaguje na zátěž spojenou s onkologickým onemocněním jinak. Důvodem je, že každý máme jiné osobní dispozice. Například někdo je spíše bojovník, jiný se často stahuje do pozadí, někdo je optimista, a jiný vidí spíš případné problémy. Stejně tak je někdo urostlý sportovec a jiný je malý a hubený, se zájmem o četbu. Každý máme jiné životní zkušenosti – s rodinou, vztahy, prací. Navíc každý člověk žije ve svém jedinečném prostředí – partnerství, rodině, plní určité role – podnikatele, matky, dítěte či vůdce týmu, a také žije v jiném společenství – ve skupině sportovců, věřících, aktivních matek, pijáků piva a dalších, která nás mohou napadnout. Existuje nekonečně mnoho obměn a kombinací, které se dají obecně shrnout jako psychosociální prostředí. Prostředí, které zahrnuje bio-psychosociální a spirituální část – zjednodušeně řečeno člověka jako tělo, ducha, duši, ale i jeho vztahy, blízké i vzdálené.
Pokud se do tohoto jedinečného a propojeného prostředí, které s sebou každý člověk nese, vloudí nemoc, vyvolá to reakci, která je také jedinečná. Čím zásadnější diagnóza či sdělení je, tím rozsáhlejší je i reakce na ně – nereaguje jen tělo, ale i duše a jsou zasaženy i lidské vztahy. Chtělo by se namítnout, vždyť se jedná o nemoc těla, stačí vyléčit tělo a vše bude zase v pořádku.
Závažná nemoc, jako je onkologické onemocnění, ve svém důsledku zasahuje nejen člověka, ale i jeho okolí. Její léčba je velmi náročná a sama o sobě vyvolává v lidech strach a nejistotu. Současně ale život běží dál a je třeba zvládat i ostatní oblasti života, jako je péče o děti či finanční zabezpečení rodiny nebo komunikace s úřady. Na jednoho nemocného je toho zkrátka až dost. Aby mohl co nejlépe absolvovat navrhovanou léčbu, bývá dobré vyhledat pomoc.
A právě tady je prostor pro psychosociální podporu. Podporu, která je cílena nejen na zajištění adekvátní léčby těla, ale počítá i s jinými oblastmi. Protože cílená pomoc tam, kde je třeba, poskytne nemocnému člověku zázemí a dodá síly k tomu, aby dál zvládal vlastní život. Psychosociální podpora umí podat potřebné informace a kontakty, umí vhodnou cestou vysvětlit souvislosti onkologického onemocnění jak samotným nemocným, tak jejich blízkým. Psychosociální podpora nabízí bezpečný prostor pro sdílení pocitů, které mnohdy přijímáme obtížně – pracuje s pocity viny, vzteku, bezmoci, strachu ze smrti, s bolestí, únavou. Zároveň je schopna poradit postupy a přehledně nabídnout konkrétní možnosti v sociálním systému. Věnuje se také tělu s ohledem na jeho omezení. To vše nejen pro nemocné, ale i jejich blízké, kteří onemocnění člena své rodiny či kamaráda prožívají také.
Sám nemocný, natož jeho rodina či blízcí, si často ani nestačí všímat svých potřeb ve všech oblastech a vnímá jen přetížení, únavu a bezmoc. Právě tady se uplatní psychosociální minimum tak, jak jej zde nabízíme, minimum toho nejnutnějšího, co je možné v psychosociální podpoře nabídnout. Stačí si najít nadpis, který odpovídá vaší situaci, a pustit se do čtení.
Sociální témata jsme v tomto posledním vydání, pro jejich univerzalitu použití, vyjmuli do samostatné kapitoly. V textech jednotlivých situací však na ně najdete vždy odkaz.
Brožuru lze samozřejmě číst i jako celek, ale není to nutné, informací je tu opravdu mnoho. Každá kapitola je uvozena krátkým ilustračním příběhem. Po něm následuje informační část, která vychází z našich zkušeností s klienty, a spojuje v sobě pohled několika odborností – lékaře, psychoterapeuta, sociálního pracovníka.
Nyní máte v ruce již 4. vydání.
Ať najdete vše, co potřebujete, Vám přeje tým Amelie
