⇐ předchozí kapitola další kapitola ⇒
„Je mi 55 a včera mi doktor řekl, že mám rakovinu dělohy. Snažím se zůstat pozitivní a říkám si, vlastně o nic moc nejde, děti už jsou skoro dospělé, manžel pracuje na dobrém místě, splatili jsme dluhy. Ale ještě jsem to nikomu neřekla, nechci jim kazit víkend. Přijedou k nám i mí rodiče. Vlastně jsem úplně vyřízená – dívám se na své ruce, jak mechanicky připravují slavnostní oběd, na obličeji cítím masku úsměvu. Manžel se včera ptal, jestli není něco v práci… nic, všechno v pořádku… Mám pocit, že se každou chvíli rozpláču, ale vím, že to musím zvládnout. Včera jsem brečela asi hodinu… V hlavě se mi honí otázky: Proč se mi to stalo? Co teď bude? Jak jim to mám říct? Bojím se, že už nebudu žena. Doktor říkal, že musím na operaci, dal mi telefon, ať si domluvím termín…“
Tato fáze se dá popsat jako šok. Většinou nastupuje krátce po zjištění takto závažné situace a trvá v rozmezí hodin až dní, v řídkých případech i týdnů. Je to stav, který může výrazně ovlivnit naše vnímání a jednání – špatně si pamatujeme instrukce lékaře, nevíme, jak probíhal pohovor, jak zní přesně diagnóza. Do našeho života přichází mnoho nových lidí – lékařů, zdravotnického personálu, terapeutů, známých. Můžeme prožívat silný pocit ohrožení a bezmoci, doprovázený strachem, obavami a úzkostí. Ve stavu šoku se omezujeme na základní potřebu přežití – zaměřujeme se pouze na základní potřeby, nejsme schopni dlouhodobějšího náhledu na vzniklou situaci a nedokážeme hodnotit možnosti z ní vyplývající. Běžnou reakcí jsou únik nebo útok.
Únik znamená, že se můžeme uzavřít před okolím, před zatěžujícími informacemi, před bolestivým zjištěním závažné nemoci, před nelehkými vyhlídkami. Nebereme situaci na vědomí a chováme se jakoby nic, nebo se naopak stáhneme a uzavřeme, s nikým nemluvíme a situace se nám zdá bezvýchodná, nesdělitelná.
Útok bývá nasměrován na hledání viníka nastalé situace, uvnitř nebo venku. „Viníkem“ se tak může stát lékař, který sděluje diagnózu, může to být blízký, který zprostředkoval vyšetření, někdy je to samotná nemoc nebo my, takže se zlobíme sami na sebe, hledáme příčiny a obviňujeme se.
Všechny tyto reakce jsou součástí adaptačního mechanismu, který nám pomáhá postupně se smiřovat s nastalou situací, s nemocí. Díky tomuto procesu hledáme nové možnosti a východiska a přijímáme nemoc jako součást života, smiřujeme se s jejími důsledky, volíme kompromisy, přehodnocujeme své postoje a nemoc a léčbu nakonec vnímáme třeba jako příležitost ke změně.
Protože již vím, co mi je, a je pojmenováno to, co bylo nejasné a neurčité, může paradoxně dojít i k jistému ulehčení. Nyní nás čeká mnoho rozhodování, protože „máme rakovinu“. Tušíme, že životní priority se začínají měnit, a máme obavy, co bude.
Někdy je samo sdělení diagnózy určitým způsobem nešetrné. To může být způsobeno například nevhodným místem pro sdělení. Nebo není dostatek soukromí nebo času na to, abychom si stačili uvědomit závažnost informací.
Někdy je sdělení doprovázeno v dobré víře velkým množstvím informací a doporučení, což může být až zahlcující, obzvláště pokud jde jen o ústně sdělenou informaci. V takové chvíli je důležité se zaměřit na podporu a zklidnění, a to nejen pro právě diagnostikovaného, ale i pro rodinu. Pomoci při utřídění informací a vyzdvižení těch základních a pro počátek léčby důležitých. Optimální je domluvit si opakovanou konzultaci již s připravenými dotazy či si informace alespoň poznamenat. Když jsme v šoku, často je naše vnímání nepřesné. Může také pomoci, pokud na schůzku s lékařem přijdeme v doprovodu blízkého člověka. Kdy a jakým způsobem se rozhodneme řešit zdravotní potíže, je na nás. Zkušenosti ale ukazují, že lépe se začneme cítit právě ve chvíli, kdy se rozhodneme a začneme konat.
Informace, které jsou pro mě nyní důležité
Velkým problémem dnešní informační doby je důvěryhodnost informací na internetu. Webů, brožur a informací obecně je mnoho, ale protože není vždy poznat, které z nich jsou aktuální, mohou být ve výsledku zavádějící. V odborné literatuře se laik takřka nevyzná a má z ní mnohdy méně užitku než vynaložené námahy.
Nejvíce informací o svém zdravotní stavu a plánované léčbě by se měl člověk dozvědět od svého ošetřujícího lékaře (onkologa), praktické informace o systému, vyšetřeních a dalších možnostech pak zejména od zdravotních sester. Ale v praxi tomu tak mnohdy není a mnoho informací si musí zjistit sám nemocný nebo jeho blízcí, či je získá od spolupacientů, kteří řešili podobnou situaci. Vždy je dobré zvažovat zdroje, ze kterých informace pocházejí, nebo je hledat na ověřených místech, případně využít více zdrojů a informace překontrolovat.
Právo pacienta na výběr lékaře
Pacient má právo na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a na výběr zdravotnického zařízení. Toto právo může uplatnit jednou za tři měsíce. Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto 11 nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jinou vážnou příčinou, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného bydliště pojištěnce pro výkon návštěvní služby.
Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno.
Zdroje informací o onkologickém onemocnění a jeho léčbě
Informace o onkologických diagnózách, typech a stádiích nádorů, možnostech a procesu léčby i vedlejších účincích léčby najdete na těchto webových stránkách:
cs.wikipedia.org/wiki/Rakovina
Populárně naučná literatura může pacientovi pomoci překonat těžké chvíle, zmírnit nejistotu a načerpat inspiraci a sílu z příběhů jiných. Brožury pacientských organizací zase přinášejí aktuální informace o možnostech pomoci zaměřené na určitou oblast nebo typ rakoviny. Záměrně neuvádíme odbornou literaturu z oblasti medicíny a onkologie.
www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/kde-hledat-informace/ onkologicke-knihy
⇐ předchozí kapitola další kapitola ⇒
