⇐ předchozí kapitola další kapitola ⇒
Důchodový systém je definován zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dle pozdějších novelizací. Podmínky nároku na vznik ID:
- Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:
- nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
- nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
- nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
- Pojištěnec splnil potřebnou dobu pojištění, která činí:
- do 20 let méně než 1 rok;
- od 20 let do 22 let 1 rok;
- od 22 let do 24 let 2 roky;
- od 24 let do 26 let 3 roky;
- od 26 let do 28 let 4 roky;
- nad 28 let 5 roků.
Potřebná doba pojištění se zjišťuje z posledních deseti let před vznikem invalidity. Potřebnou dobu pojištění lze doplatit, ale pouze jeden rok zpětně ode dne vzniku invalidity. Ve specifických případech u osob starších 38 let lze získat potřebnou dobu pojištění z posledních 20 let, ale pak činí 10 let pojištění.
Na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku a má trvalý pobyt na území ČR, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku, přestože osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu.
Nárok na vyplácený invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let, a tímto dnem zároveň vzniká nárok na starobní důchod ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod.
Důchody vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, ale žádá se prostřednictvím Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) na oddělení důchodů dle místa trvalého bydliště. Žádá si sám pojištěnec buďto před koncem výplaty nemocenské, nebo ihned, pokud mu na ni nevznikl nárok. Příslušná pracoviště jsou k nalezení na www.cssz.cz.
Žádá se osobně nebo v zastoupení na základě plné moci přímo na OSSZ. Tiskopis není k dispozici, údaje se zaznamenávají rovnou do elektronického systému. Žadatel si k podání na OSSZ vezme s sebou občanský průkaz, doklad o nejvyšším ukončeném vzdělání, doklad o základní vojenské službě, kontakt na praktického lékaře a výčet dob pojištění, tedy zaměstnání.
Vzhledem k nízkému počtu posudkových lékařů OSSZ je vhodné podat žádost o invalidní důchod 2–3 měsíce před koncem nemocenských dávek, aby se onkologicky nemocný nedostal do finanční tísně. Vždy je třeba postupovat individuálně, protože na druhé straně platí, že pokud je posouzena invalidita, posudkový lékař může nařídit ukončení pracovní neschopnosti do 30 dnů. V praxi se to obvykle děje spíše při žádosti o vyšší stupeň invalidity, například když nemocný pobírá invalidní důchod 1. stupně a čerpá pracovní neschopnost, u prvního posuzování invalidity to není tak běžné.
Žadatel má také možnost zvolit si způsob výplaty. V případě, že bude chtít mít ID zasílaný na účet, musí si nechat tuto skutečnost potvrdit ve svém bankovním ústavu.
Následně je žadatel vyzván svým praktickým lékařem k dostavení se a sepsání lékařského nálezu pro posudkovou komisi a také k vyplnění profesního dotazníku, kde popisuje svoje vzdělání a zaměstnání. Obecně se dá doporučit, aby žadatel o důchod na sebe příliš neprozradil, uvádět pouze povinné základní údaje. Protože u invalidního důchodu se nehodnotí diagnóza a zdravotní potíže samotné, ale míra poklesu výdělečné schopnosti a uplatnitelnost na trhu práce. To znamená, že dva jedinci se stejným onemocněním a potížemi mohou dostat různý stupeň důchodu na základě profesního dotazníku.
Následně je žadatel pozván k posudkovému lékaři OSSZ, který stanovuje pokles pracovní schopnosti, na jehož základě je určen stupeň invalidity. Posudkový lékař se může rozhodnout, že invaliditu posoudí i bez osobní přítomnosti žadatele.
Na závěr se invalidní důchod odešle k výpočtu na ČSSZ, což může trvat až tři měsíce. Ve chvíli, kdy se spis dostane na ČSSZ, je ale možné písemnou formou požádat o výplatu záloh, aby pojištěnec nezůstal bez finančních prostředků.
U pacientů s onkologickou diagnózou se stanovuje míra poklesu výdělečné schopnosti dle níže uvedených pravidel.
Obecné posudkové zásady
(dle přílohy vyhláškyč.359/2009Sb.)
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z funkčního postižení, na kterém se podílí jak nádorová nemoc, tak onkologická terapie. Přitom se hodnotí celkový stav, postižení funkce orgánů nebo tělesných systémů, dlouhodobé nebo trvalé postižení způsobené následkem chemoterapie, radioterapie, hormonoterapie, biologické léčby, postižení po alogenní transplantaci krvetvorných buněk, rozsah zachovaných funkčních schopností a schopnost vykonávat denní aktivity. Dopad na pracovní schopnost mají nejen funkční postižení následkem maligní choroby, ale také nežádoucí účinky onkologické terapie. Nejčastější dlouhodobé následky onkologických postižení jsou chronická bolest, psychické změny, chronická únava, námahová dušnost, muskuloskeletální změny, narušení funkce končetin, lymfedém, cytopenie, poruchy imunity, krvácivé projevy, neuropatie, rozsah operačního výkonu včetně závažného estetického postižení, poruchy mluvení, přijímání potravy, trávení, močení, defekace a poruchy celkové pohyblivosti. Při posuzování poklesu pracovní schopnosti se na pojištěnce s lokalizovaným nádorem (stadium I, II, III) nahlíží jako na potenciálně vyléčitelné a hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti se odvíjí od výsledku léčby, klinického obrazu, rozsahu a tíže funkčního postižení. U diseminovaných nádorů (tj. ve stadiu IV), které lze obecně považovat za zvlášť těžké funkční postižení, může být postižení potenciálně reverzibilní u vyléčitelných nádorů.
Z praxe lze říci, že u posudkové komise velmi záleží na podrobném a přesném vyplnění lékařského nálezu včetně popisu funkčních schopností a denních obtíží nemocného tak, aby výsledek posudku odpovídal skutečným možnostem onkologicky nemocného. V případě kvalitních a obsáhlých zpráv od odborných lékařů je žádoucí, aby z nich praktický lékař pořídil kopie a celé je přiložil, protože jejich opisem ve zkrácené podobě by mohlo dojít ke zkreslení skutečností.
Lékařské zprávy od odborníků by měly mimo výčet absolvované terapie obsahovat i aktuální funkční stav zaměřený směrem k práci. A to zejména schopnost dlouhého sezení (práce na PC), stání, pochůzky, zvedání břemen, práce na směny. Nebo dle druhu onkologického onemocnění potřeba častých přestávek na jídlo či vyměšování nebo práce v kolektivu, například dětském.
U onkologicky nemocných, kteří žádají ve chvíli neukončené léčby, musí lékařské zprávy nutně obsahovat nejen absolvovanou terapii, ale také plánovanou léčbu s co nejpřesnějším odhadem délky trvání.
Revize invalidního důchodu
Invalidní důchod je u onkologicky nemocných přiznán obvykle na 1–3 roky. Tato skutečnost nebývá uvedena ani v posudku o invaliditě, ani v rozhodnutí. Pokud ji chce nemocný znát, může ji zjistit u koncipientky lékařské posudkové služby, jejíž jméno je uvedeno v hlavičce posudku o invaliditě. V posudku bývá uvedena pouze skutečnost, že důchod (obvykle 1. stupně) již nebude revidován, že se nepředpokládá zlepšení. Invalidní důchod je vyplácen, dokud není vydáno nové rozhodnutí. Oddělení lékařské posudkové služby ČSSZ samo vyzve nemocného dopisem, aby se dostavil k praktickému lékaři k sepsání lékařského nálezu k revizi invalidního důchodu. Tuto skutečnost oznámí také samotnému praktickému lékaři, kterému zašle tiskopis pro vypracování lékařského nálezu. Nemocný tedy nemusí činit nic, dokud k tomu není vyzván. Doba, po které je invalidní důchod revidován, je individuální, ale obecně platí, že čím je stupeň invalidity vyšší, tím je revidován častěji.
Změna stupně invalidního důchodu
Nikde není stanoveno pravidlo kolikrát a po jaké době je možné znovu podat žádost o invalidní důchod. V případě změny zdravotního stavu, čímž recidiva i po různě dlouhém období remise určitě je, může nemocný hned požádat o zvýšení stupně invalidního důchodu. Při recidivě onemocnění to znamená opětovné navýšení na 3. stupeň invalidity. V praxi se ovšem nedá očekávat, že by na to nemocného upozornil onkolog nebo jeho praktický lékař, jednat musí nemocný sám nebo jeho blízcí.
⇐ předchozí kapitola další kapitola ⇒
