⇐ předchozí kapitola další kapitola ⇒
Pracovní neschopnost (PN) je dávka nemocenského pojištění.
Onkologicky nemocný v akutní fázi léčby je vždy uznán ošetřujícím lékařem jako dočasně práce neschopný. PN mu obvykle vystavuje praktický lékař dle lékařské zprávy onkologa nebo jiného odborného lékaře. Onkologicky nemocný není povinen na PN přistoupit, ale měl by znát případná rizika.
Na PN má nárok zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), pokud si na PN přispívala (její účast na nemocenském pojištění je dobrovolná). Od 1. do 14. kalendářního dne PN vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel či OSVČ a od 15. kalendářního dne trvání PN do konce, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné PN (včetně zápočtů předchozí doby), dávku vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ, v Praze PSSZ). Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), pokud si dobrovolně na PN nepřispívala, nemá na dávku nemocenského nárok. Prvních 14 dnů není OSVČ finančně zabezpečena. OSVČ má nárok na nemocenskou od 15. dne, pokud si platila nemocenské pojištění alespoň tři měsíce před počátkem pracovní neschopnosti. Pokud se rozhodne si nemocenské pojištění platit, nemůže si výši libovolně zvolit, ale jsou stanovené minimální výše pojistného, které se odvíjí od záloh na sociální pojištění. Výše nemocenských dávek je u OSVČ mnohdy nízká, a proto je nemotivuje nemocenské pojištění si platit.
Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než nastoupí do dalšího zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí sedm kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než sedm kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.
Výše nemocenského činí od 15. do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti 60 % denního vyměřovacího základu, od 31. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti činí 66 % a dále od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti je sazba nemocenského 72 % denního vyměřovacího základu.
PN je možné využívat i opakovaně v průběhu akutní onkologické léčby, např. v obdobích operačních výkonů a podávání jednotlivých cyklů chemoterapie či ozařování, a vždy ji ukončit a jít do zaměstnání. Nevýhodou je, že pacient se nedostane na vyšší procentuální sazbu nemocenského při trvání dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Problematická je také otázka vycházek při pracovní neschopnosti. Lékař musí stanovit vycházky v maximálním rozsahu 6 hodin, a to nejpozději do 19. hodiny, pokud nepožádá OSSZ o schválení neomezených vycházek. Některým lékařům se nechce žádat a některé OSSZ žádosti příliš neschvalují. V praxi se často můžeme setkat s paradoxem, že v době akutní onkologické léčby schválí neomezené vycházky, a pokud je o ně požádáno až v době rekonvalescence, schváleny nejsou.
Někteří onkologicky nemocní OSVČ, kteří nemají nárok na nemocenské dávky, zkouší podat žádost o invalidní důchod. Pokud je ovšem žádost podána hned na počátku léčby, posudkový lékař OSSZ obvykle napíše, že se nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (DNZS) a invalidita nevznikla, bez ohledu na skutečný zdravotní stav nemocného. O invalidní důchod je možno žádat až po 6 měsících, kdy i pracovní neschopnost přechází v tzv. dlouhodobou pracovní neschopnost.
OSVČ, která nemá nemocenské dávky ani invalidní důchod, může žádat o dávky hmotné nouze na úřadu práce. Zde se ovšem hodnotí i příjem společně posuzovaných osob žijících nebo evidovaných v domácnosti.
Ženy na rodičovské dovolené mohou požádat o nemocenské dávky, pokud mají zaměstnavatele. Obvykle to funguje tak, že rodičovský příspěvek převedou na otce dítěte, u zaměstnavatele ukončí rodičovskou dovolenou a následující den, kdy by měly nastoupit do práce, si nechají vypsat pracovní neschopnost.
Prodloužení výplaty pracovní neschopnosti
V případě, že nemocný vyčerpá své nemocenské dávky, tedy 1 rok pracovní neschopnosti, může v odůvodněných případech žádat o prodloužení podpůrčí doby. Žádost podává nemocný na OSSZ, kde je pracovní neschopnost evidována, a rozhoduje o ní posudkový lékař. Žádost se podává 1 měsíc před koncem řádných nemocenských dávek a prodlužuje se maximálně o 3 měsíce. Žádost lze opakovat, ale maximální doba prodloužení je o 350 dní. Důvodem bývá zachování pracovně právního vztahu se svým zaměstnavatelem, který nemůže ani u prodloužení neschopenky zaměstnance propustit. A také finanční dopad, protože nemocenská je obvykle vyšší než invalidní důchod. U onkologicky nemocných je ovšem tato žádost trochu diskutabilní. Odůvodněným případem by měl být předpoklad, že se nemocný vrátí na svou pozici do práce. Ovšem při nejasné prognóze onkologického onemocnění a míry dopadů nežádoucích účinků léčby je tato skutečnost vždy velmi nejistá. Při podání žádosti musí být uveden důvod, např. dokončení akutní léčby, absolvování lázeňské léčby nebo dokončení rehabilitace. Žádost obvykle není vyřízena do 30 dnů, a tak nemocný zůstává v pracovní neschopnosti bez jistoty finančních prostředků. I když pracovní neschopnost nakonec není prodloužena a nemocný zůstane při čekání na výsledek několik dní pracovní neschopnosti bez podpůrčí doby, je zdravotně i sociálně pojištěn.
