⇐ předchozí kapitola další kapitola ⇒
„Motto Amelie „Žít život s rakovinou“ vlastně beze zbytku naplňuju. Prošel jsem léčbou, objevily se metastázy na kostech. Vše se nějak podařilo dát do kupy. Vyléčit to ale nejde, takže jsem v té léčbě už pár let. No a k tomu žiju svůj vlastní život.
Přeskládaly se mi totálně hodnoty, takže se teď věnuju rodině. Dělám, co můžu a co mě baví. Vím, že to je půjčený čas, a nechci myslet na to, až to přijde ke konci. Někdy je to úplně normální život, jindy je to děsně těžký, ale snažím se. Vlastně stejně jako všichni okolo. Prostě žiju tady a teď.“
Toto období, které může být i velmi dlouhé, přichází postupně. Nejprve si projdeme všemi emocionálními propady a bolestmi spojenými s obdobím návratu rakoviny. Nakonec ale nastolíme přechodnou rovnováhu – období klidu, kterému dodáváme smysl. Mnohdy se obracíme k hodnotám. Kromě rodiny se můžeme věnovat třeba tvorbě a pěstování vlastních zájmů. Naplňujeme čas, který nám byl dán, aktivně.
Někdy se v tom blízcí vezou s námi. Ale někdy se jim může zdát, že jsme až příliš bezstarostní, jako by konec byl v nedohlednu. Odpovídá to však běžnému životnímu nastavení lidí a v tom jsme zdraví. Užívejme tohoto těžce vydobytého období. Vyplácí se ale věnovat pozornost vnitřním i vnějším hlasům, které nám říkají, že se něco děje. Třeba že se máme podívat na svou budoucnost trochu prakticky – nikdo neví, kdy nastane čas odcházení, a tím, že se na něj připravíme, nic nepřivoláme. Nebo třeba máme strach o našeho blízkého nemocného, což nás paralyzuje a brání nám si užívat život s ním, takže se k němu chováme třeba moc ochranitelsky nebo ho od sebe odháníme. Můžeme užívat klidu, ale i poslouchat výzvy a růst s nimi. Toto období je u každého onemocnění i u každého nemocného jiné. Obvykle se neobejde bez častého, relativně pravidelného dojíždění na onkologii, a to zpravidla k podávání moderní cílené léčby. Ta s sebou nese větší či menší nežádoucí účinky, se kterými je třeba počítat. Zároveň je důležité o nich komunikovat se svým ošetřujícím lékaře, protože mohou být alespoň částečně řešitelné. V některých případech je třeba se zamyslet nad tím, zda efekt léčby je s ohledem na nízkou kvalitou života to, co skutečně chceme. Toto období bývá náročné i pro blízké, kteří o nemocné pečují, protože trvá dlouho, vyžaduje dopravu i do vzdálenějších zdravotnických zařízení a klade nemalé časové nároky. Proto je vhodné se seznámit s možnostmi zdravotně sociální pomoci v podobě dávek, výhod a služeb. Najdete je v další části této brožury.
