Onkologické onemocnění (ať už ho máme my a nebo jej má někdo z našich blízkých) bere spoustu energie, bere také čas, klid, nervy, kondici a mnoho dalšího. Přitom nám nemoc připomíná, že bychom na sebe měli více dbát, že bychom se měli chovat jinak, než se k sobě chováme, že bychom se měli chovat jinak k dalším lidem okolo sebe. Ale jak to navléci v tom velkém kole, které se mele a nenechá nám vydechnout?
A právě zde nám pomůže ono „i málo může být hodně“. Chtít změnit vše a hned je prostě pro – možná nějaké nadlidi. Tak co pro sebe můžeme udělat malého a hodnotného? Určitě je platné si popřemýšlet, ale dobré je na to navázat popovídáním. Ať už s blízkými nebo přáteli a nebo někým, kdo je na tom stejně jako my. Dobré je se také trochu více hýbat. Co se takhle projít, zajít na výlet či jen vystoupit o kus dříve a zbytek cesty dojít pěšky? A co se takhle rozhlédnout a chvíli se jen tak dívat a vnímat své okolí? Možná je vedle vás dům s krásným portálem a nebo zjistíte, že se krásně dívá na maminku s dítětem, kteří sedí kousek před vámi a nebo prostě uvidíte přicházet podzim v listech stromů okolo vás. A možná se při tom usebrání zklidníte a zacítíte to, že tu jste.
Když se vezmou aktivity z předchozího odstavce a začnou se dělat pod odborným vedením, tak koukáte do kuchyně Center Amelie. Víme, jaké to je žít s rakovinou a také víme, co pomáhá. Dokonce víme, že i málo, může být hodně. Přijďte se podívat do svého Centra Amelie a připojte se k tomu, co vám dělá dobře. Přijďte si popovídat do skupinových aktivit, přijďte si zacvičit a nebo se jen projděte, relaxujte či společně vyražte na výstavu. Uvidíte, budete se cítit o kus lépe!
