2. listopadu myslíme na všechny blízké, kteří tu s námi již nejsou
Dušičky, dušičkový den, svátek zesnulých i tak se nazývá den, kdy si mnozí z nás plánují návštěvu hřbitovů a hřbitůvků, aby zapálili svíčku na hrobě těch, kdo už odešli. Někdy jde o zvyk, někdy naše kroky vedou emoce, vzpomínky.
Někdy ani nevyjdeme ze svého bytu a přesto si na blízké vzpomeneme.
Tento svátek nám říká, že život je pomíjivý. Patří k tomu trocha smutku, nostalgie, možná nějaká ta slza.
Zároveň nám ale umožňuje se podívat na náš vlastní život z jiné perspektivy. Nebudeme tady věčně, co ještě chceme a můžeme udělat? Možná není čas něco odkládat. Možná je čas jednat už nyní.
My jsme zde a s námi ti, na kterých nám záleží.
Ještě můžeme leccos měnit a to je dobré!
